Když nebudeme brát v potaz finance, tedy kolik utratíte na koupališti, tak zkuste alespoň mrknout na čas. Jen tak, pro legraci. Nic vážného. Dejme tomu, že jste na plovárnu cestovali jen patnáct minut. Tam a zpět je to půl hodiny. Pokud jste tam jeli každou sobotu plus řekněme občas v týdnu, dostaneme se například ke dvaceti dnům na plovárně, pokud jste ovšem nebyli častěji, což asi ano. Takže si spočítejte, že jste strávili dvacet krát půl hodiny času jen cestováním tam a zpět. To je jen deset hodin ročně. Týž čas jste mohli trávit na zahradě svého domu. U svého bazénu. A nyní pozor.

Byli jste tak málokrát na koupališti, protože po příchodu z práce se vám buď již nikam nechtělo, nebo jste to nestihli. Takto však můžete být u vody každý den, protože to máte, jak se s odpuštěním říká, „u huby“. Takže vy si po příchodu z práce pěkně hupnete do bazénu a hezky se osvěžíte. Ti ostatní se budou pařit v nabité tramvaji, aby se dojeli osvěžit do veřejného bazénu.

Další výhody, například ty, že si můžete pozvat, koho chcete a při tom s ním probrat důležité věci, jsou nasnadě. Navíc víte, v čem se koupete. Je to váš zahradní bazén zapuštěný do vaší země, vaše voda, vámi upravená. Vy víte, kolik tam máte chloru, popřípadě jiných přísad, třeba mořské soli. Takže také znáte pH své vody a ručíte z ani hlavou. Což na veřejném koupališti nemohou ani omylem, protože nemohou vědět, kolik lidí si tam s odpuštěním do vody víte co. Což se u vás stát nemůže.

Další věc je klid. Doma vám maximálně můžou hulákat děti, ale to jsou vaše děti. Jedině doma si můžete na vodu položit lehátko a v klidu relaxovat. Zkuste to na koupališti. Domnívám se, a myslím, že správně, že tam si klidu a relaxace na něm příliš neužijete. Nuže, pokud jste článek dočetli až sem, tak vidíte, kolik má výhod koupání ve vlastním bazénu.