Není pochyb o tom, že cenu jakéhokoliv zboží určují především suroviny, ze které jsou vyrobeny. To platí nejen pro běžné výrobky, ale také pro potraviny. Není tedy divu, že se lidé snaží obvykle používat co nejlevnější.

Avšak občas zkrátka musíte použít dražší ingredienci, abyste dostali požadovaný výsledek. Není tedy divu, že máme spoustu produktů stejného typu za rozdílnou cenu. Příkladem může být mouka. Jistě, její běžné rozdělení je na hladkou, hrubou a polohrubou, ale dělí se také podle materiálu, ze kterého je vyrobena.

Máme tedy například žitnou nebo pšeničnou, což jsou ty klasické. Ovšem i na našem trhu se v posledních letech začaly objevovat i exotičtější druhy, například kukuřičná či mandlová mouka https://www.nakliceno.cz/mandlova-mouka/. Zde je hlavní rozdíl samozřejmě v tom, z čeho jsou vyrobeny. A od toho hlavně se odvíjí jejich cena.

Proč je tedy například ta mandlová o tolik dražší než ostatní? Není to v tom, že by její zpracování bylo obtížnější než u jiných druhů. Proces je prakticky stejný – oddělit plevy a namlít na co nejjemnější prášek. Potíž je tady jiná.

Hlavní zádrhel je v tom, že hlavní ingredienci, mandle, nezískáte tak snadno. Pšenice, žito, i kukuřice se u nás běžně pěstují. Není tedy třeba je dovážet, mlýnice mohou nakupovat za výhodnější ceny domácí produkci. A věřte, že výrobcům je jedno, odkud daná surovina pochází. Důležité pro ně je, aby byla co nejlevnější.

Mandle u nás však pěstovat nelze, jedině ve skleníku. A ani pak zde nevypěstujete dostatečné množství na to, aby bylo možné uspokojit poptávku. Musí se tedy dovážet ze zemí, kde jsou pro tuto rostlinu příznivější klimatické podmínky.

Je samozřejmé, že tento transport, který navíc musí probíhat za takových podmínek, aby nebyla poškozena jakost produktu, není zrovna nejlevnější záležitostí. A to vše se musí vzít v úvahu, když kalkulujeme cenu. Přeci jen, každý z účastníků zde chce vydělat peníze. Proto to dělají. Proto si ji můžeme buď odpustit, nebo tento fakt přijmout. Jiná možnost není.