Číst jsme se naučili všichni a čtením celý život podporujeme svoje vzdělání. Bez učebnic a bez spousty přečtených stránek knih bychom žádnou školu nevystudovali ani bychom se ničím nevyučili.Jak však čteme, když už vlastně číst nepotřebujeme? Když už máme svoje zaměstnání a záleží jen na nás, zda nadále budeme rozšiřovat svoje obzory, zda se nadále budeme sami vzdělávat. Protože každá přečtená kniha nám něco dává, něco v nás zanechá. Když už ne svým obsahem, tak určitě se nám rozšiřuje slovní zásoba a umíme se pak lépe vyjadřovat. Čtení nám pomáhá i v praktickém životě. Vždyť podle knih se můžeme efektivně naučit téměř všechny činnosti.


UMĚT SPRÁVNĚ ČÍST
Na čtení je třeba se soustředit a umět si z daného textu vzít pro nás to podstatné. To znají všichni studenti. Číst je dovednost, na kterou se kladou stále větší požadavky. Musíme číst rychleji, abychom toho co nejvíce stačili, musíme to množství informací umět správně strávit a dobře jim porozumět. Pokud budeme jen číst jednotlivá slova, ale pořádně je nevnímat, tedy číst a nevědět co, půjde pouze o ztrátu času. Někdy nás nějaká kniha nebaví, my ji odložíme a to je možná chyba. Často totiž jde pouze o umění začíst se, obsah správně zpracovat a pochopit a najednou zjistíme, že ta kniha není tak špatná a když se přiblížíme ke konci, už jsme přesvědčeni o tom, že nás hodně obohatila.


BABIČKA
Příkladem může jedna z nejznámějších knih od Boženy Němcové. Četli jsme ji jako povinnou četbu sotva po ukončení prvního stupně základní školy. Co nám tenkrát tahle nádherná kniha dala? Jako děti jsme jí příliš nerozuměli a nebavila nás. Ale přečteme-li si jí dnes, v dospělém nebo starším věku, objevíme v ní úžasný smutný humor a oceníme její harmonii, což dokazuje i to, že zůstává v různých anketách stále na předních příčkách a dočkala se téměř čtyř set vydání.