Kdy vzniklo vůbec první mýdlo, už se asi nedozvíme. Jisté je, že je používané neskutečně dlouho. Dokonce nám sopka Vesuv zakonzervovala svým sopečným popelem jeden důkaz existence mýdla. Byla to mydlárna v Pompejích. Mýdlo se používalo dávno předtím.

Jen k jiným účelům.
·         Směs dřevěného popela a kozího lojesi nanášeli vojáci kmene Galů a Germánů na vlasy jako pomádu.
–         Ještě, že už jsou ty doby pryč.

Když lidé přišli na to, že má mýdlo očistné vlastnosti, začali ho tímto způsobem používat. Na zjištění má zásluhu slavný římský lékař Galenos.

Pak už byl jen krůček k tomu, aby se výroba mýdla stala řemeslem.
o   Mydlárny se jen množily.
o   V Arábii se k mýdlu, které ve svém základu nebylo vůbec voňavé, přidával olivový olej a aromatické byliny.

Domácí mydlárna

Vývoj mýdla pokračoval až do osmnáctého století. Pak se vývoj zastavil, protože lidé přišli na to, že mytí těla je vlastně škodlivé a že je lépe člověku špinavému.
·        Tato zásada se dodržovala převážně u dvora, kde dámy nosily neprodyšné šaty a obě pohlaví obrovské paruky.
–         Ani tato doba by se mi příliš nezamlouvala.

Mýdlo je prostě k životu nezbytné. A nejen to. Mýdlo může být i hezkým dárkem. Obzvláště, když ho vyrobíme sami. Stačí k tomu velice málo.
a)      Olivový olej– čistí a ošetřuje pokožku.
b)      Kokosový olej– zaručí pěnivost našeho produktu. Nadto mýdlo zpevní a při použití hotového výrobku zvláčňuje pokožku.
c)      Palmový olej– dobře čistí pokožku. Je to ale velice sporná součást mýdla. Proto je možné nahradit olejem slunečnicovým.

Pak už stačí několik málo chemických přísad
–         destilovaná voda
–         hydroxid sodný.

Jestliže nechcete riskovat, že by se Vám Vaše dílo nemuselo povést, stačí navštívit nějaký mýdlový kurz, kde se tomuto starému řemeslu brzy naučíte. Nebo nastolit metodu zkoušek a omylů.